Leden 2011

...Závislák

30. ledna 2011 v 18:50 | Magorovo Wuhu |  Když je mi hrozně
Jo a vracím se na fejs.

Lehké i extrémní metody pro odbourání negativních emocí

30. ledna 2011 v 18:46 | Magorovo Wuhu |  Jak se ovládat
LEHKÉ METODY PRO LEHKÉ NEGATIVNÍ EMOCE
Princip: Zklidnění organismu.

1) Vlézt si do vany, zamknout dveře
Voda by měla být co nejteplejší, ale zase vás nesmí spálit. Něco mezi teplou a horkou. Lehněte si kaž po krk do vody a uvolněte se. Nemyslete na nic. Nejlepší je, když se i párkrát ponoříte a zadržíte dech. Buďte tam tak dlouho, dokud vám nezačne být zima. Pak vylezte a urychleně se zabalte do něčeho teplého.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: třikrát
Pocit: Chce se mi spát

2) Uvařit si horkou čokoládu, kafe, čaj
V nejlepším případě by to měla být čokoláda nebo kapučíno. Pokud nemáte, stačí kafe nebo čaj.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Nesčetněkrát
Pocit: Lehké zklidnění, ale deprimuje mě čekání na to, až čaj vychladne

3) Vyřvat se a vymlátit se do polštáře
Vezměte si polštář, řvěte do něj a mlaťte do něj hlava nehlava, dokud už opravdu, ale opravdu nebudete moct.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Asi pětkrát
Pocit: Nedokážu se úplně vyčerpat, ale pomáhá to

4) Procházka
Jen tak se jděte projít. Sami!
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Dvakrát
Pocit: Klidnější nervy a schopnost jednat asertivně

5) Jděte spát
Pokud nepatříte k těm typům, kteří nedokážou vypnout, mělo by vám to pomoct. Ráno se vzbuďte a myslete na mladý den jako na novou šanci.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Jednou
Pocit: Mírně lepší, ale chce se mi spát

6) Kamarádi
Ale musí to být někdo, komu opravdu věříte. Nemusíte mu říkat co vám je, prostě stačí s ním vyvést nějakou blbost.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Jednou
Pocit: Je těžké se odhodlat a pomáhá hodně jen do té doby, než kamarád odejde domů. Poté pociťuju mírné zklidnění.

7) Hovadiny
Zahrajte si na chuje. Oblečte se jako hoper/ka, mluvte sprostě a dělejte, že vám na ničem nezáleží. (Pozor, mínus - velké negativní dopady, když vás někdo v tomto stavu uvidí.)
Odzkoušeno: Ne zcela
Kolikrát: Třikrát
Pocit: Příliš nebezpečné to zkusit úplně, nicméně pomáhá to.

EXTRÉMNÍ METODY - ZKOUŠET S ROZUMEM A JEN OJEDINĚLE! NARUŠUJE ORGANISMUS!
Princip: Vyvedení organismu z rovnováhy a následné zklidnění

1) Promrznutí
Je venku chladno? Vyslečte se až do trička. Doporučuje se maximálně 20 minut. Až přijdete někam do tepla, nesnažte se se zahřát. Pokud je venku teplo, napusťte si vanu plnou ledové vody. Pokud máte strach, že se nachladíte (i když vzhledem ke stavu, který by měl být k provádění promrznutí velmi vážný, vám to bude nejspíš jedno), postačí ledová sprcha.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Jednou
Pocit: Je mi zima a chce se mi spát

2) Antidepresivum
Upozornění - pokud chcete vyzkoušet tuto metodu, měli byste si vzít maximálně dva prášky!! To je důležité.
Pokud vám dva prášky nestačí, sklenička slabého alkoholu to zesílí. Podstatně. Ale bacha, jenom jedna sklenička! Nikdy víc!
Uvědomte si, že takhle začínají feťáci. Doporučuju to zkusit maximálně jednou v životě a basta.
Doporučuje se pro EXTRÉMNÍ případy psychického napětí. Zkuste jinou metodu vždy, když to půjde. Této metodě se vyhýbejte jako čert kříži.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Jednou
Pocit: Kašlu na vás, zmrdi, je mi skvěle a chce se mi spát.

3) Hlad
Zkuste den nejíst. Mělo by to jít ale samo, toto byste měli zkoušet až ve stavu, kdy na jídlo nemáte ani pomyšlení. 
Vydržet do té doby, než budete mít na jídlo pomyšlení.
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Nejmíň třikrát
Pocit: Vybulím se asi a nic se mi nechce dělat, jsem v tranzu

4) Přejídání
Najezte se. Hodně. Pokud vám začíná být špatně, okamžitě toho nechte!!!
Odzkoušeno: Ano
Kolikrát: Taky nejmíň třikrát, hned po metodě hladu.
Pocit: Je mi dobře

Další úryvek z povídky Zima :) (značně upravená verze)

29. ledna 2011 v 19:38 | Magorovo Wuhu |  Povídky
,,Haló, pane!" ozvalo se zčista jasna za jeho zády po pár minutách odpočinku.
Desperatus se polekaně ohlédl a spatřil za sebou blížící se postavu postaršího muže, jehož prázdné černé oči vynikaly na obličeji, který měl tvar zřetelně připomínající...
,,Měsíc v úplňku..." pomyslel si chlapec.
O něco méně výrazné pak byly jeho úzké, do modra zbarvené rty a dokonale rovný, pravoúhlý nos připomínající kliku. Oblečen byl v černém kabátě, který neznámému dodával zvláštní mystický vzhled.
Chladný hlas znovu zavolal:
,,Haló, pane!"
Desperatus s sebou trhnul zděšením, neboť až teď si něco uvědomil. V očích toho muže nebylo žádné bělmo... A jeho oko bylo jako vystřižené z egyptských hieroglyfů. To snad ani není člověk...
,,Co se děje?" zareagoval a upřeně sledoval blížící se, neobvykle vyhlížející postavu s obličejem bledým jako stěna... Nebo měsíc...
,,Toto je soukromý pozemek." oznámil muž Desperatovi.
Ten se zvedl jako nějaký malý napomenutý nekňuba, záhy se ale uklidnil a rozhodným hlasem mu odpověděl:
,,Neviděl jsem ceduli."
,,Většinou žádnou nepotřebuji. Nezvaní návštěvníci si totiž nejčastěji uvědomí, že taky můžou umrznout a ve jménu sebezáchovy se vrátí zpátky odkud přišli!" sdělil Desperatovi muž a přiblížil se až těsně k němu.
Desperata zamrazilo a udělal krok zpět.
,,Ale já se zpátky nevrátím." řekl starci a nevědomky rozhodil rukama.
I když se snažil o pevný a rozhodný hlas, vypadal pořád ustrašeně jako předtím.
,,Proč?" na to muž.
Stále ten chladný výraz.
,,Já zpátky nejdu. Kompas mi ukázal sever a já jsem šel."
,,A kam si myslíš, že dojdeš?" důrazně se otázal muž a pozorně si Desperata prohlížel.
Jeho otázka působila na chlapce velmi nepříjemně. Jako pěkně studená sprcha.
,,Já... Prostě někam!" odsekl.
Stařec pokýval mírně hlavou a posměšně po něm zopakoval:
,,Prostě někam... Prostě někam!"
Desperatus už toho začínal mít plné zuby. Naštval se a řekl:
,,To není vaše věc. Já vás jenom žádám o to, abych tudy mohl projít." a znovu se zachvěl zimou.
Všiml si, že od té doby, co se dal do hovoru s tímto podivínem, mrzne čím dál tím víc.

,,Ne." zakroutil hlavou muž.
,,Co ne?"
,,Být tebou bych dál nechodil." důrazně Desperatovi vpálil do očí s kamennou tváří.
,,Dobrá, pak půjdu bez vašeho svolení! Nic od vás nepotřebuju." opáčil chlapec a rozběhl se směrem na sever.
Jenže jeho nohy, příliš unavené pro další cestu, už nemohly dál. Podlomily se, zradily chlapce a on se skácel do mrazivě studeného sněhu.
Stařec k němu klidně došel s vítězoslavným výrazem. Zdálo se, že zatímco se Desperata zmocňoval vztek, neznámý muž se triumfálně usmíval, neboť mu bylo jasné, že právě převzal nad unaveným chlapcem veškerou moc. A to se mu očividně líbilo.
,,Líbí se mi tvoje tvrdohlavost, zvlášť legrační je ten tvůj naštvaný výraz, nebo jak této zvláštní grimase říkáš. Ovšem zdá se, že s tím moc daleko nedojdeš, že?" pronesl.
,,Chmpf, bavíte se dobře?" zvolal na něj Desperatus, hlavou stále ve sněhu. Moc směšné mu to nepřipadalo.
,,Upřimně? Ano! Ale k věci. Nepustím tě tam."
,,Dobrá, dobrá! Obejdu si to! Nemusím přes váš pozemek!" křikl chlapec a kvapem se postavil, zavrávoral, sotva stál.
,,No... No..." prohlížel si zamyšleně Desperata muž. ,,Až se tam doplazíš, zatleskám ti. Už dlouho jsem se tak nepobavil!"
Desperatus zkřivil obličej vzteky. Byl by mu jednu vrazil, kdyby ten muž nebyl starší a určitě i silnější. Kdyby, kdyby. Kdyby měl Desperatus víc odvahy.
Chvíli takhle naproti sobě stáli, když najednou kamenný výraz tváře muže povolil.
,,Chceš vědět, proč nechci, abys tam šel?"
,,Abyste se měl komu smát?!"
Stařec se opět uchechtl. Pak zase zvážněl.
,,Ne, chlapče. Já tam byl. To není země pro takové hloupoučké děti jako jsi ty! Kolik ti vůbec je?"
,,13!!! A nejsem ŽÁDNÉ HLOUPÉ DÍTĚ!!!" zařval Desperatus s takovým vztekem, až se divil, kde na něj vzal sílu.
Všechno v něm vřelo a vztek se začal najednou měnit v nekontrolovatelnou agresi. Muž mu začal připadat jako centrum vší jeho nenávisti.
,,Nepustím tě." na to chladným razantním hlasem muž.
,,Tak mi sakra konečně řekněte proč!!!" křikl chlapec v beznaději.
,,Musel bych tě zabít, aby ses vzdal, viď?
,,Přesně tak!" odpověděl Desperatus.
,,Tak se mi líbíš." na to stařec, čímž Desperata překvapil. A pokračoval:
,,Jsi rozhodný a tvoje rozhodnost je pevná jako skála. A tím se podobáš mým dětem. Napřed ale musíš vědět, co tě tam vzadu čeká."
Stařec Desperata chňapl za ruku a odtáhl ho do svého domu.

U STARCE DOMA

Bylo zvláštní, že se mu stařec tak náhle otevřel. Vypadal tak odtažitě. Stačilo mu však jen připomenout jeho děti (On nějaké má? A kde jsou? - Ptal se v duchu Desperatus) a najednou jakoby ta obrovská zeď, která znemožňovala přístup do jeho osoby, náhle... Zmizela.
Bylo to, jakoby Desperatus našel nějaký úzký vchod, kterým se za ty obrovské hradby v pohodě dostal.
Nevěděl, proč mu ten dům připomněl Vánoce.
Vždyť tu bylo tak zvláštně. Zde nebylo teplo ano přátelská atmosféra (té si vlastně nikdy moc neužil). Krb byl nejméně 200 let vyhaslý a všechno se tu jevilo podivně namodralé a taky zašedlé od prachu. Jediná věc, o kterou se Desperatus mohl ohřát, byl čaj, který mu stařec uvařil. Snad právě díky tomu čaji a pohodlnému křeslu, na němž seděl, měl iluzi bezpečí a pohody právě jako o Vánocích.
Ten pocit snad kazilo jen to šero a ticho, které tu vládlo.
Kolik mu může být, tomu muži, jenž mu pravděpodobně zachránil život? Normálně by vypadal mladě, ale jeho vrásky tvaru V hovoří o minimálně stoletém věku.

,,Nuže... Jak ti říkají, třináctiletý?"
,,Jsem Desperatus. A vy?"
,,Já jsem Phoúron. Phoúron Albínijský, abych byl přesný."
,,Divné jméno." zamumlal Desperatus a znovu se ponořil do svých myšlenek.

Phoúron. Jak vzniklo toto jméno? Docela ho zajímalo, za kterého jazyka pochází a co znamená, ale nechtěl se ho ptát. Měl pocit, že by moc mluvil. Tak jen mlčky seděl a doufal, že si jeho nohy odpočinou natolik, že bude schopný pokračovat v cestě. A že si to stařec... Tedy Phoúron nerozmyslí s tím, že ho nechá projít přes svůj rozlehlý pozemek.

,,Žijete tu sám?" zeptal se a záhy dostal strach, aby ho Phoúron nenapomenul, že mu do toho nic není.
,,Ano." odpověděl prostě a jednoduše.
Tak nějak si Desperatus odpověď představoval - žádný dlouhý monolog.

,,No, tak tedy... Řeknu ti, jaké to tam je. Tam, kde se chystáš jít."
Desperatus přikývl a očekával informace. Phoúron začal vyprávět svůj životní příběh, s touto zemí úzce spjatý.
,,Tam za hranicemi žije královna." začal.
Desperatus to nevydržel a užasle mu skočil do řeči:
,,Královna. Je hezká?"
,,Hezká? Moc hezká! I teď, ale předtím byla hezká ještě víc, byla nádherná!"
,,A jak to?" nepřestával být zvědavý Desperatus.
,,Ona jako mladá zažila mnoho strastí. Zemřela jí matka, i otec, i první syn. A byla chudá a nemocná až... Až potkala mě."
,,Pak byla určitě šťastná." dodal Desperatus.
,,Jo, byla... To ano, byla. Ale jenom ze začátku, než zjistila, že se mi sice může vyplakat na rameni, ale nikdy za ni její problémy nevyřeším. A pak... Se zhroutila a byla smutná, my se hádali..."
,,A vztah šel do kytek." ukončil větu Desperatus s jistotou.
,,Na to, že jsi tak mladý, víš toho o životě dost." opáčil Phoúron a pokračoval dál:
,,Ona se topila v depresích a když našeho prvorozeného syna... Roztrhal vlk... Neváhala a vzala si... Vzala si pocity!" dořekl Phoúron, pěstí si vzteky tloukl do stehna s podíval se na Desperata umučeným pohledem.
,,Cože to provedla?" zeptal se chlapec.
Chtěl se jen ujistit, že slyšel dobře.
,,Vzala si pocity." zopakoval Phoúron a obličejem se odvrátil od chlapce, nejspíš proto, že nedokázal dále zadržovat slzy.
,,To jde?" nepřestával se vyptávat Desperatus.
,,Jistě, že to jde! Ani nevíš jak snadno!"
Tvář měl pořád otočenou od Desperata, jakoby se bál, že chlapec uvidí jeho slzy.

,,Změnila se, začala být chladná, její chlad se částečně přesunul i na mě... - Vidíš, jak teď vypadám!!!" zněl zoufale, jako blázen.
,,Vím, že začínám být jako ona, úplně stejný... Pomalu do mě proniká její způsob myšlení, i po těch letech. Já jsem s ní zůstal jenom kvůli dětem... Třem synům a jedné dceři... Ty mi je připomínáš... Když první... První živý... Syn dospěl, odešel jsem od nich. Ty děti byly stejné jako ona, nevydržel jsem to, je to asi dědičné nebo co... Četl jsem jim pohádky, učil je se smát... Všechno marně! Jen na mě zírali a n... Neustále se ptali, k čemu jim to bude, já... Jsem nenacházel, odpověď, hledal jsem, nemohl jsem jim vysvětlit, že úsměv je proto, aby dali najevo svou radost, když žádnou neměli... Byli úplně stejní jako ona! Ona je zničila, jako sebe... Jsou stejní... Stejní... Stejní!!!"
Phoúron naznačil, že si rve vlasy, jelikož ale žádné neměl, prostě se jen zoufale chytal za hlavu.
,,Běž... Běž si nahoru lehnout. Je pozdě, stmívá se, jsme oba unavení."
,,Jistě, jen dopiju čaj." odpověděl Desperatus jak nejklidněji uměl a zdvořile se usmál. 
Do smíchu mu však nebylo ani v nejmenším.

,,Opodál... Hned vedle je ještě jedno království. Sluneční... Vládne tam Frigidonina sestra..."
,,Frigidona je ta královna? Vaše žena?"
,,Jo. Tam by ses měl líp, než v Ledových zahradách. Je to tam plné lásky a něhy."
,,Já ale hledám klid a láska je cit až příliš neklidný a nestabilní." řekl Desperatus, dopil čaj a podal prázdný hrnek utrápenému starci se slovy:
,,Děkuji vám. Dobrou noc."

NÁSLEDUJÍCÍ DEN

,,Ještě jednou díky, pane Phoúrone." zavolal na něj Desperatus, když si konečně zapnul svůj kufřík, nově naplněný jídlem, pitím, ale i nadějí. Bylo asi osm hodin ráno, slunci se však podařilo vyhoupnout se na oblohu teprve před pár minutami a Desperata se opět zmocnilo odhodlání kráčet dál.
,,Není zač, synku." odpověděl přátelsky stařec, když už Desperatus vyšel z chaloupky. Ještě se otočil a podivil se:
,,Vy jste mi řekl synku...?"
,,No jistě, jsi jako moji synové. Rozhodný, nezkrotný a zranitelný zároveň."
Phoúron se zamyslel a pak ještě poprosil chlapce:
,,Až... Tedy JESTLI se budeš vracet, zastav se u mě, rád tě přivítám, a dej mi vědět, jak se daří mé rodině."
,,Spolehněte se, Phoúrone." řekl Desperatus a s hlasitým ,,Na shledanou!" se otočil zpět čelem k severu a šel.
,,Ahoj, Desperate. Mám tě rád."
Desperatus se znovu překvapeně otočil, avšak dveře chaloupky byly již zavřené.
Ta poslední věta ho překvapila, ale především ho obrovsky potěšila. Byla to pro něj posvátná slova a tuto chvíli si hodlal navždy uchovat v paměti.
,,Má mě rád..." řekl si pro sebe potěšeně a s náhlým přívalem energie, který jeho potěšení směle doprovázel, pokračoval dál.

Za tu jedinou noc se mu Phoúron vryl do paměti jako někdo ve stylu otce...
Desperatus litoval, že se ho nezeptal, jestli by tu nemohl zůstat s ním. Nakonec si řekl, že je to možná dobře, protože ho nechtěl otravovat. Měl takový pocit, že každá sebemenší chybička by mohla vztah mezi ním a Phoúronem navždy zničit. A tak se otočil zpět čelem k severu, zhluboka se nadechl a s výborným pocitem pokračoval ve své neúnavné pouti.

Rekapitulace roku 2010 5. část - květen

24. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  My world

Narozeninová oslava :)

Mám 15 let, ale ještě  nemám ,,šukací kartu" :D

1. května jsme se políbili pod rozkvetlou sakurou, takže tentokrát neuschnu :D Chá :D

Jsem nejšťastnější člověk na světě.

A teď už mi to vážně můžete věřít.

Nejen nenávist se v člověku může nashromáždit...

http://images2.cafepress.com/product/61793962v4_480x480_Front_Color-White.jpg

To není houpačka, to je takováta loď na poutích :D

Je mi skvěle. Je mi debilně. Je mi výborně. Je mi blbě.

Stejně nevím, co tu psát :D

Hm, další ,,inteligentní" článek :D

Ehm. takže co psát :D

Nééééé xD

takovýhle články píšu fakt často, ale když člověk týden nic nepíše a ani nemá co, je to asi to jediný řešení :D

Nám jede nééééét!

Teď se dívám, že se na modemu rozsvítila druhá kontrolka, tak zapnu počítač a hele :) Internet funguje! Juchúúúúú!!!!!!!

Závislačka :D

Ich liebe ihn.

...lechtali jsme se :D Hej že nás to ještě baví :D 

Ještě pořád nás to baví! :P :D

Salvador Dali - Obrazy

People-vs-Salvador-Dali_1.png (430×590)

Můj nejoblíbenější malíř :) Jeho obrazy jsou tak střelené, až jsou skvělé :D

Nedá se tu dát flash animace ze souboru?

Nedá x(

Derjalon a Eva Slarhovi

 Vivant všichni sexy vrazi :D :D

Nomofobie

Tento článek je přiřazen k tématu týdne Mobil.
Lidé, kteří trpí nomofobií, mají panický strach ze ztráty signálu nebo prošvihnutí hovoru. Označují se také jako závisláci na mobilu. Všude ho tahají sebou, každou minutu kontrolujou displej nebo píšou SMS. Fobie vzniká většinou po prošvihnutí důležitého (například pracovního) hovoru a následné ztráty pracovní přiležitosti.

Fujky, nechtěla bych :D

Make-up podle Happy


Moje asi nejlepší fotka :D

1. krok - vyčistit xichtík
2. krok - nanést make-up
3. krok - korektor
4.krok - pudr
5. krok - tvářenka
6. krok - podkladové oční stíny
7. krok - bílá tužka na oči
8. krok - tmavé oční stíny
9. krok - vedoucí barva očních stínů.
10. krok - oční linky
11. krok - řasenka/řasenky
12. krok - a rtěnka!

Rychlé a jednoduché :D

Jak jsem začala cvičit :D

Rozhodla jsem se, že zase začnu cvičit :D Postavu mám dobrou, takže si cvičím spíš pro radost. :)

Musím zase začít :D

Deset nejlepších Nightwish songů

Ghost Love Score, Come Cover Me, The Poet And The Pendulum, Wish I Had An Angel, The Kinslayer, Wishmaster, Amaranth, Nemo, Bless The Child a Dead Boy´s Poem.

Pět nejlepších Epica songů

Feint, Illusive Consensus, Solitary Ground, Cry For The Moon a Unleashed.

Dneska by to bylo:
Our Destiny, Burn To A Cinder, Fools Of Damnation, Death Of A Dream a The Phantom Agony.

Pět nejlepších Tristania songů

Equilibrium, My Lost Lenore, Beyond The Veil, Evenfall a Destination Departure.

Pět nejlepších Cradle Of Filth songů

Nymphetamine, The Twisted Nails Of Faith, Death Of Love, Temptation a No Time To Cry.

Slova versus gesta

Pár zbytečných keců :D

m-m-h-s-f galerie

Zvědavě se podívám na galerie.cz a HU - já mám galerii :D

Tak se můžete kouknout, jsou tam všechny obrázky, které jsem dala na blog.

m-m-h-s-f.galerie.cz

Tak začínám s Amaranthem!

Mám noty na Amaranth (sice né vytisklé, ale neva). Podle mých možností je to kurevsky těžké, ale zvládnu to.

Nenávist

1118075153_big.jpg (419×600)

Právě jsem se na něj dodívala a musím říct - mám v kalhotách. Tedy málem samozřejmě :)
Vážně ho doporučuju, sice dějově nic moc, vlastně ten film vůbec nechápu :D Ale už dlouho, nebo snad nikdy jsem se ještě u hororu takhle nebála :D :D

Jak je to s drogami v Indonésii

U nás je veřejnost informovaná dostatečně, ale tam u nich ne. Třeba marihuana tam je skoro místní zvyk. A zatímco třeba v našem městě jsem zahlídla lidi používat jenom marušku, u nich se bere širší škála drog.

U nás se přece bere taky širší škála drog....

Co je to gothic.

:: Gothici mají také jednu ůžasnou schopnost a to je brát lidi takové, jací jsou, nemusíte si před námi na nic hrát a bát se, že nás vyděsíte, my vás stejně prokouknem a když se nám už ukážete v pravém světle, budeme na vás mít stejný názor. Jediné, co nesnášíme jsou pomluvy, přetvářku a povýšenost, zradu.

Say it how you feel it.

Proč? Prostě jen tak z principu. Kvůli pitomý houpačce. Kvůli pouťový lodi, co se klimbá sem a tam a lidi na ní vřískají. Na tý mojí lodi taky vřískají, ale trochu z jiného důvodu. Protože je to houpaní už sere.

Úspěšně za mnou :) A pamatujte si, raději itálie, než studená válka.

Trychtýř 4ever!

Vzaly jsme si tam meloun a zvali na něj Lukáška, malého kluka od sousedů, ale on furt jezdil na tom kole a možný je, že nás ani neslyšel xD Tak jsme ho nechaly být a hráli jsme si s míčem a brankou na góly. 
 A pak jsme hráli Člověče, nezlob se :D Ale přejmenovali jsme to na Člověče, hrabe ti :D Protože měl Honza takový trik - šestkrát si vruce tak zavrtěl kostkou a říkal při tom: ,,Hrabe mi. Hrabe mi. Hrabe mi..." :D A ony mu ty šestky fakt padaly, třeba i pětkrát za sebou :D
 Ještě jsme stihli basket, dva na dva, ale později se přidal Mirek, takže dost nefér. Mám z toho na mobilu nahrávku. Je tam slyšet jenom jak se chlamem a řvem :D Jó, tak ňák to bylo :D :D

,,Vzhůru na ně, natrhneme jim pytlíky!"
,,Pípí pápá :D"
,,Nikdy nemluvíme, když jsou na sobě dvě stejná zvířata."
,,S těma mluvit můžem, ti už to maj za sebou :D"
,,Trnk trnk vrnk vrnk? :D"

Vlezla jsem do tobogánu, který do něj vedl. Byl tak prudkej! No jako v tom aquapolisu! Padám kamsik, tma jak v pytli a najednou vyletím do trychtýře a připadám si jako lentilka v McFlurry! :D :D A jsem se tak točila a točila, až jsem spadla do vody :D Pak jsem prošla turniketem a teprv tehdy mohl jet někdo další :D

Youpeeeee :D

Nádherný vzpomínky, nádherný!

Vtípek - komunismus

Co dodat, prostě klasika ;)

Ptá se malý syn otce:
Tati co to byl ten komunismus ?
To v Rusku v Leningradě, vlastně to byl Petrohrad, bojovali takle v
říjnu, vlastně to byl listopad, mužíci, které vedl nějaký Lenin,
vlastně se jmenoval Uljanov ...
To byl teda pěkný bordel, míní chlapec.
No a to je přesně ten komunismus, zvolá otec.

Pár super hlášek dne :D

17. ledna 2011 v 14:48 | Magorovo Wuhu |  My world
Hlášky jsou upravené, neboť si je nepamatuju přesně, ale pointa zůstává!

,,Hlavně se naučíte lyžovat..."
,,Hlavně musí být sníh..."

,,Když ty máš tak strašně ráda králíky. Přeju ti pěkně ušatýho milence! :)"

Seznamování se s pojmem Avogadrova konstanta:
,,Chtěla jsem říct avadakedavra :D Ale nešlo to ... :D
Avagavadavoda.... :D"

,,He felt sick and it went upways and downways, too. Especially downways :D"

Malůvky v chemii:

- nakreslen uchýlný králík s jazykem venku
,,PRSK! Sliny se rozprostřou do ovzduší spolu s bacilyyyyy"
,,Vypadá trochu jak Jackrabbit :D Což je takovej zfetlej králík, co si myslí, že skáče na houpací dýně a střílí želvičky :D"

- Nakreslen mráček
,,Smějící se mráček: ,,No já se snad rozteču" "

- spící smajlík
,,Během chemické reakce... Zkrátím na ch.r... Chrrr..."

- Molární hmotnost najdeme v PSP.
,,Hurá na PlayStation :D"

WARNING
BOOM
GET OUT
WHILE YOU CAN
Save your ass

Rekapitulace roku 2010 4. část - duben

17. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu
Pokračujem!

Chtěli byste tady párty?

Chci uspořádat jednu i tady na tomhle blogu, ale nevím, mám příliš malou návštěvnost a asi by tady na to nikdo nepřišel a to by byla ostuda.... Co myslíte?

Já si myslím, že tenhle blog tyhle shity nepotřebuje.

Kvalitní vysavač energie :D

Áno áno :D Mluvím o Aničce :D To víte, dva dny po sobě s touhle rošťandou s vaší energií udělají divy :D A tak není divu, že i když jsem si užila spoustu legrace, tak mě teď bolí hlava a už mám energii jenom na to poslouchat muziku :D

Jo, takhle to je vždycky. Mám ji ráda, ale vy nevíte co to je, když se na vás pořád lepí dítě, které chce, abyste mu četli, volali si s ním, chodili s ním po bytě (po hradech a zámcích :D) atd. Ano, je to sranda, mě se to líbí a ráda si s ní hraju, ale po pěti hodinách jsem unavená ;)

Pád internetu

Znáte to. Napíšete www.blog.cz, a místo toho, abyste brouzdali sladkým světem článků, uvidíte jen jediný článek - o tom, že internet nefunguje.
Je to v řiti, dámy a pánové :D Můj blog je dočasně v hajzlu.

Modem podle všeho zasáhl blesk. Teďka mám nový a už to funguje bez problému.

ÁÁÁÁÁ!!!! Budou to ty nejlepší prázdniny v mým životě!!!!

Pravděpodobně o prázdninách pojedu do Bavorska, do Španělska a taky nedaleko Zlína naučit se jezdit na koních a starat se o ně. V září jedu se sborem do Skotska a pak v zimě s mámou k moříííííííííííííííííííííííííííí!!!!

----tůůůt tůůůt ---- brain error xD-------

Skotsko se povedlo a k moři jsem jela taky, takže spokojenost x)

Jak to vypadá s tím výpadkem + další info

Takže ten internet pořád nejede - momentálně píšu z tátova notebooku. Jsem teď u něj a u babičky na návštěvě. Páni, jaký já jsem měla absťák!

Mno takže nějaké info - na konci dubna jedu do Svitav a pak hned do Brna se školním sborem, takže to bude moc fajn. Obzvlášť se těším do těch Svitav, protože tam bude ještě nějaký německý sbor, takže si tam můžu procvičit jazykové znalosti... Ale hlavně - budeme se tam učit vydávat několik tónů najednou! To bude podle mě skvělé!

Žít zdravě mi fuck(t) nejde.

Článek k Tématu měsíce.

Kolikkrát jsem se pokoušela jíst a cvičit zdravě. Dřív jsem se snažila dobře jíst. Jenže jakmile je na obzoru coca cola, čokoláda, nebo cosik podobného, tak je s tím ámen. Chjo :D

Na konci roku jsem se o to pokoušela znova. Prostě to opravdu nejde! Ale od začátku roku to zkusím zas.

Team Jasper - členové 001

Renesmee Carlie Cullen
Salazaret

Jackson Rathbone - životopis (→osobnosti.cz)

Povolání: Herec, zpěvák
Věk: 25
Datum narození: 21. 12.
1984
Místo narození: Singapur
Znamení: Střelec   aktuální horoskop »
Výška: 177 cm
Člen skupiny: 100 Monkeys

Říkám - ještě zčásti patkáčistka. Ale Edward ani Jacob se mi nelíbili nikdy! :)

Tak já se jdu učit španělsky :D

Waas???

Tak jsem si vybrala ten nejkrásnější a nejlákavější tábor. Je ve Španělsku a vypadá fakt slibně! Taky mě zaujala Itálie, kde není jenom povalování u moře, ale taky návštěva nějakých těch památek, které jsem chtěla vidět. Tak ještě nevím... Ta itálie je levnější, to Španělsko je takové odpočinkové... Ještě nevím :D

Nakonec nebyly prachy, takže mi muselo stačit Chorvatsko. A stačilo :)
Ale stejně se chci někdy podívat i do Itálie.

Ehmm... Koho že to vlastně miluju? :D

To je jasné, ne? :D

Vanesska se mě pořád ptá, koho že to vlastně miluju :D

A já dělám, že mlžím a náramně se tím bavím :D Ptž já to asi sama nevím! Teď je jich ňák 4 nebo 5, táákže.... Smůla, Vaness :D :D

Ehe... :D Tak to je sranda, toto :D 4 nebo 5... :D

Jací chlapi mě přitahujou (a jací ne :D)

docela prdel, tenhle článek :D

1) Tak především by měl být něčím zajímavý.
Svatá pravda, protože charisma dělá divy!

2) Neměl by být zbabělý. Především když jde do úzkých, když se schyluje k hádce nebo když je žena úspěšná, mají chlapi tendenci se stahovat zpátky.
Taky svatá pravda.

3) Takoví ti frajírci v šortkách, co furt jenom mluví sprostě, hulí a kouří bůhvíco a myslí si, jak nejsou chytrý, ti jsou po nezajímavých druzí nejhorší ze všech!
Ano!!!

4) Bohužel je to tak, záleží i na vzhledu.
Ano, protože přece nebudu chodit s někým, kdo mě nepřitahuje. To už by přece nemohl být milenec.

Příklady.

Tja, ten je ale kus! Ten se poved :D

a tohle jsou chlapi, kteří mě chcou.

Ten první, mi nedávno přišel vzkaz na Lidé, že ho prý srazilo auto a už nežije.

Úsměvem ke štěstí


Tak já už to tu jednou dávala? :D

To, že jsem atheistka neznamená, že nevěřím v nic.

K tématu Víra :D

Představit si Boha je o něco složitější. Kdybych si ho měla představit jako člověka, vypadal by asi jako Albus Brumbál.
Nebo pozitivní energii, která zabraňuje tomu, abych měla deprese, nikdy mě nenechá spadnout a nutí mě používat rozum i v těch nejhorších chvílích.
Věřím v duchy. A démony.

Nevěřím v duchy a démony. Já se jich jenom bojim :D

Svitavy a dál :D

JSEM NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA SVĚTĚ.

A TEĎ mi to teprv můžete věřit!

A my ti to věříme, to se vsaď ;)

ááááá ty botyyy :D

16. ledna 2011 v 19:59 | Magorovo Wuhu |  Pictures
img_03_boty-Radevich.jpg (560×330)

10 obrázků z deviantart 002

14. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Pictures
1) Simple Beauty


2) Tie´s Are Fun


3) Red Look


4) Ice Cracks


5) Colosseum From A Bridge


6) Sunset In The Mountain


7) His Butler, A Demon.


8) Spider III


9) Yin And Yang


10) Reach


Upe super sen :D

13. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  My world
Včera v noci se mi zdálo, že měl můj přítel kamaráda, který si sám vyrobil auto a svezl nás s ním :D
Vypadalo asi takhle, akorát trochu starší:
120090725025253.jpg (369×277)

Mno a vezl nás od nemocnice k autobusáku a všecky auta upe předjížděl :D A pak zabočil a proti nám jelo auto :D
On vám udělal takovej smyk, že to auto sestřelil z cesty a uháněli jsme dál :D

Podle výkladu na snar.cz mě čeká nějaká velká změna plná nepříjemností :D

Podle druhého snu, kdy mi vařili hrnce a něco v mikrovlnce a nešlo to vypnout, budu hledat pohodlný život, zábavu a povyražení :D

Nový pohled na zastavení epidemie Aids

12. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  News
Zatímco farmaceutické firmy se snaží vyvinout nové léky či vakcínu na AIDS, objevitel viru HIV a nositel Nobelovy ceny z roku 2008 Luc Montagnier, má na omezení šíření pandemie AIDS v Africe zcela jiný pohled.
Virolog Luc Montagnier tvrdí, že léčba oxidativního stresu je nejlepším způsobem, jak snížit rozšíření epidemie AIDS v Africe. (67% obyvatel v Subsaharské Africe je nakaženo virem AIDS)
Dle Luca Montagniera můžeme přijít několikrát do styku s virem HIV, aniž bychom byli chronicky nakaženi, jelikož náš imunitní systém, pokud je silný, si s ním poradí během několika týdnů. Bohužel v Africe, mají lidé nutričně nevyváženou stravu a trpí oxidativním stresem.  I pokud nejsou nakaženi HIV, jejich imunitní systém nepracuje dobře. To umožňuje viru dostat se do jejich organismu a přetrvávat tam.
Podle Dr. Montagniera existuje mnoho způsobů, jak snížit přenos HIV - jednoduchá výživová opatření, podávání antioxidantů - správných antioxidantů, hygienická opatření a boj proti ostatním infekcím (tuberkulóza, malárie, nákaza parazity, červy). Též je důležitá čistá voda. Nejsou to atraktivní opatření, ale mohou velmi dobře omezit šíření AIDS na úroveň, která je v západních zemích. Jsou to jednoduchá opatření, která nestojí moc peněz, ale mohou udělat mnoho.
Dr. Montagnierovi dělají starosti všechny ty velkolepé akce, kdy se nakupují za globální finanční prostředky  léky a investuje se do vývoje vakcín, a přitom tyto jednoduchá opatření nejsou vůbec financována. Tyto opatření též závisí na lokálních vládách, které však takovéto rady od vědeckých odborníků slyší velmi málo. Je to proto, že na takovýchto opatření se nedají vydělat peníze. Neplyne z nich žádný zisk.
Dr. Montagnier též tvrdí, že pokud bychom chudým Afričanům posílili přírodními prostředky imunitu, tak se jejich imunitní systém dokáže viru HIV zbavit. Dle něj je tato důležitá informace zcela opomíjena. Lidé při každém onemocnění myslí jen na léky a vakcíny.


Co si o tom myslíte?

zdroj: Doktorka.cz


Rekapitulace roku 2010 3. část - březen

10. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  My world

Tak jsem zpátky, zlatíčka :)


Mám to tu napsat, nemám to tu napsat.... Ale jo! Angelika má teď s přítelem společný byt. Zatím to u nich vypadá, že to zvládají a jen se místy trochu škádlí. Myslím, že se k sobě hodí. Oba jsou výbušné typy :D

Aspoň byla sranda :D


The Agonist - Thank You Pain

Doporučuju, je fakt super.






Cradle Of Filth - Temptation

Rovněž doporučuju :)




Tristania - Destination Departure

Taky doporučuju :D




Tristania - Deadlocked

Zjišťuju, že jsem tu dala jenom 300 tisíc písníček :D



Tarja Turunen - Poison



Vy to znáte od Alice Coopera, já to poprvý slyšela od ní :D

Tarja Turunen - Poison (text, překlad, mp3)

Proč jsem to nedala k tomu streamu?

Volné ívétéčko :D :D

Normálně máme spojený ívétéčko! Fejsbůku, už letííím :D

Omg závislák :D

Rekord v návštěvnosti

Včera se návštěvnost vyhoupla na 50 lidí! Nejčtenější články byly :

Nééé pitomá ofina xD
Tokio Hotel - Attention
Jaromír Nohavica - Doprdele práce

Jak někoho může zajímat moje ofina? xD


Novej dyzajn :)

Díky, Lawiane :)

To už ale nevím, kterej to byl.

Přesné umístění obrázku na obrázek

Myslím, že se mi to povedlo, no ni? :)

Musím smazat všechny starší obrázky.

Jak už víte z horního boxu, mám problém s obrázkama. Mám jich už 400 - limit blogu.cz.

Tady to začalo. Mažu jenom designy.

Šílenej víkend a začátek týdne :D

3) a teď: v pondělí hned ráno jedu do Prahy, na koncert Tokiáčů :D Snad to nezruší, to by mě mrzelo. Koncert začíná někdy v 6 nebo 7 večer, končí v noci. Přespím ve Kbelích u tety a hned ráno jedu zpátky. V Ostravě dojedu do Akordu, kde máme tu soutěž se sborem, takže přijedu mrtvá jak něco, ale určitě budou super zážitky!

A bylo to přesně podle plánu! :)


Happy - Not A Fool, Just Myself

Povedla se mi jenom první sloka a refrén, zbytek stojí za hovno :D


Prázdno


Né že bych byla zrovna depresistka, to rozhodně né :D :D

Ale občas to i na mě přijde. Třeba dneska. Prostě si připadám taková....

Nenápadná. Odkopnutá. Prázdná. Sama. Smutná. Blbá. Naivní. Nepřátelská. Škaredá. Hnusná. Stupidní. Pomstychtivá. Bláznivá. Příšerná. Hrozná. Pošetilá. Depresivní. Masochistická. Nespokojená. Mimo. Neschopná. Debilní. Labilní. Psychopatická. Malá. Ošklivá. Šedá. Tlustá. Šeredná. Nekomunikativní. Neschopná se hejbat. Boooože...

Hm, stane se.

Upe seru na blog, že? :D

- Včera jsem byla fotit Elis a Silvush :D Bylo to fakt super, nemělo to chybu :D

Jj, upe super :)

- Se sborem jedeme někdy 23. 4. (nebo tak ňák) do Svitav. Má tam být nějaký ještě německý sbor a máme se tam naučit, jak vydávat několik tónů najednou, na což se fakt těším!

Zlaté Svitavy, úžasné Svitavy :D

- Na fejsbůku zrovna vedu válku s jednou dívčinou, která mi ničí kamaráda. Je to sice kamarád přes dráty, ale i tak. Pěkně ostře jsem se do ní pustila. Je na mně fakt nasupená. Ale dobře jí tak, krávě!

Nikdo nebude ubližovat lidem, které mám ráda!

- V gospelu se učíme pohyb k písním. Tohle mě totálně nebaví a hlavně - totálně mi to nejde. Tfujky.

Jn, typická já :D


Hadouken! - M. A. D.

Fajné toto :)







Chladní krasavci mých minulých i budoucích povídek

Jjj :D Je tam vzteklý Daniel Froid, vypůjčený Fobos, nájemný vrah Derjalon, syn zimní královny Algiditas a Tony :D

Patricia Petibon

To je umělec!


Jeden bod...

...mi ve čtvrtletce z matiky chyběl k plnýmu počtu! Juchůůů! Mám za jedna! Poprvý v životě mám ze čtvrtletky z matiky za jedna! Já věděla, že na to mám! :D

Taka radost :D

Ňáké otázky? xD xD

Nemá chybu :D

šílenej vrah Google zabíjí knihy. Čtenáři se statečně brání :D

Zlý sen každého psa (to je moc xD xD xD)

Zachránit malou duši?

O adoptovaných dětech. Byla tu i anketa. Už nevím, která možnost vyhrála...

Strange fashion show

9. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Pictures
Tato módní přehlídka, na které se předvádělo to, co navrhnul Patrick Mohr, proběhla na Berlin Fashion Week. Je to kolekce pro jaro/léto 2011.

2010-patrick-mohr-strange-fashion-show-large.jpg (400×400)

pm92.jpg (395×592)

pm82.jpg (396×593)

pm10.jpg (394×591)

pm12.jpg (361×541)

pm8.jpg (320×480)

pm9.jpg (320×480)

pm6.jpg (320×480)

pm7.jpg (320×480)

patrick_mohr_autumn_winter_2010_2011_collection34.jpg (320×480)

fashion?
Lookbook2011_poster03.jpg (448×640)

A je tu i video:



Mladý muž a Dolores

8. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Pictures
kiss
Tenhle obrázek jsem objevila na Googlu. 
Velmi mě zaujal. Je to ilustrace ke knize Stranger In A Strange Land.
Ten obrázek je nádherný.

Divnej chlap

8. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Pictures
Tento obrázek není fotka živýho chlapa, je to jakási socha, součást výstavy jménem Strange bodies.

Na video této výstavy se podívejte zde:
http://www.hirshhorn.si.edu/dynamic/podcasts/podcast_185.mov

image_1_351.jpg (624×752)

10 obrázků z deviantart 001

7. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Pictures
1) Moss Complextion


2) My cat


3) 4 3 2 1 Pounce


4) Nothing To Say


5) Daylight dies XII


6) Shy


7) .f


8) Chicos Perdidos


9) .Jasyr.


10) Small London Eye


To nejhezčí, co o mně kdy kdo napsal

6. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
Tommy má na blogu článek jménem Rok 2010 - rekapitulace.
Mimo spoustu dalších věcí tam uvádí i nejhezčí zážitky toho roku. A jeden z nich - hned druhý bod - bylo setkání se mnou.. 

Píše tam o mně tak nádherně, až mi vyhrkly slzy. Ten člověk mě opravdu potěšil. Zeptala jsem se ho, jestli to tu můžu zkopírovat, tak psal že jo.

Happy - Katka Černoušková.. sice jsem si s ní psal už dřív,ale letos v červenci(až po tom 19.) jsme se spolu poprvý setkali v Přerově a... ještě nikdy v životě se ke mě žádná holka nechovala tak jako ona..sice to bylo jen pár dní po 19.červenci, takže jsem byl samozřejmě hlavně strašně smutnej a navíc stejně bych byl smutnej z toho,že se zas strašně dlouho neuvidíme,ale.. zároveň jsem s ní byl šťastnej..jako by ani nebyla člověk,ale anděl..happy je prostě dokonalá, v životě jsem tak úžasnýho člověka nepoznal, nikdy jsem se s nikým necítil tak dobře jako s ní...i když bych si před tím představoval ideální holku,tak happy prostě překonala i ty nejbujnější fantazie... je to prostě ten nejdokonalejší, nejhodnější nejmilejší..andílek v celý galaxii,kterýho jsem kdy poznal..mám ji strašně moc rád

Chtěla bych zopakovat, kde jsem vlastně k Tommymu přišla. 
Totiž Elis natrefila na jeho blog a zaujalo ji, že na něj píše kluk, který má rád Hello Kitty. Prozkoumala jsem ten blog důkladněji, našla si na Tommyho ICQ a napsala mu. Chtěla jsem vědět, jestli je gay. (prostě ta zvědavost, no.)

Psal mi, že ne. V průběhu všech následujících konverzací jsem se dozvěděla, co je zač a proč žije jak žije. Píšeme si už hodně, hodně dlouho. Nejmíň rok, určitě víc.

Tento měsíc bych se s ním zase chtěla sejít. Jen doufám, že přítel nebude žárlit.
Nemá proč. Tommy je úžasný kamarád, dokonalá povaha, ale fyzicky mě nepřitahuje a říkal, že kamarádství mu ke štěstí úplně stačí. A přítel ví, že člověk, který mě fyzicky nepřitahuje, se ode mě nedočká ničeho víc než kamarádství.

Tohle je nejlepší kamarád, jakého jsem si mohla přát!

Hra na housenku a poupátko :D :D

5. ledna 2011 v 12:00 | Magorovo Wuhu |  News
Z toho jsem chcípala :D
Na webu feministky.cz se můžete dočíst, jak homosexualita vlastně neexistuje a že je to nemoc, jak se má masturbující syn vydědit, jak je šukání bez účelu porodit děcko hrozné a zabíjí, a jak se ženám, které vyhoví sexuálním choutkám muže říká ,,služky" ... :D :D
K tomu není co dodat :D
Ale nejlepší je tenhle úryvek z článku, kde se ženskému bohatství říká ,,poupátko" a mužskému bohatství ,,nenažraná housenka, která chce poupátko sežrat" :D :D :D

Pravidla pro dospívající holky podle feministek :D

Housenka by neměla chtít chodit do poupátka zadními dveřmi.
Housenku nikdy nedržte v ruce. Mohla by vás poplivat takovou vodičkou s bacilem.
Housence kupujte pláštěnku.
Housenku nikdy nedávejte do pusinky. Pusinka je jenom na papání.
Plivance z housenky nikdy nepapejte.
Housenka se musí vždycky důkladně vykoupat.
Když je cizí housenka tvrdá, tak od ní utečte.
Když se vaše housenka potká s jinou housenkou a začnou se objímat, tak rychle utečte.
Housenka se vždy musí zeptat, jestli může navštívit poupátko.

Více na feministky.cz :D Příjemnou zábavu :D

Osobnosti se sklonem k rakovině

5. ledna 2011 v 7:11 | Magorovo Wuhu |  News
Na fakultě psychologie University of California v San Franciscu srovnávali Lydia Temoshoková, Ph.D., a Andrew Kneier, Ph.D., emocionální reakce pacientů s rakovinou a pacientů se srdečním onemocněním.
Vystavili je mírným elektrickým šokům a měřili jejich fyziologické reakce.
Pak požádali pacienty z obou skupin, aby popsali, jak se během experimentu cítili. Podle fyziologických ukazatelů reagovali pacienti s rakovinou na šoky silněji než ti se srdečním onemocněním. Přitom to však byli pacienti s rakovinou, kdo měl později sklon banalizovat své nepříjemné pocity při odpovídání na otázky výzkumníků.Temoshoková přišla s nápadem označit pacienty s rakovinou jako "osobnosti typu C" (kontrastující s netrpělivostí a agresivními sklony "osobnosti typu A", kterou často najdeme mezi kardiaky).
Většina psychoterapeutů, kteří pracovali s lidmi nemocnými rakovinou - jako doktoři O. Carl a Stephanie Simontonovi, dr. Lawrence LeShan a Ian Gawler - si všimla psychických charakteristik typických pro tento typ osobnosti.Osobnosti typu C jsou často lidé, kteří se v dětství nikdy necítili zcela přijímáni, ať už oprávněně či ne. Jejich rodiče byli násilníci či prchlivci nebo zkrátka jen chladní, odtažití a nároční. Jejich dětem se nedostalo povzbuzení a zrodil se v nich pocit zranitelnosti a slabosti.
Později, aby si zajistily, že budou milovány, rozhodly se co nejlépe přizpůsobit tomu, co se po nich požadovalo, a zapomenout na své vlastní touhy. Vyrostli z nich "skutečně milí" lidé, kteří se málokdy zlobí (někteří vůbec nikdy!), jsou vždycky "ochotní pomáhat", "hotoví světci"! Vyhýbají se konfliktům a potlačují své potřeby a touhy, někdy po zbytek svého života. Aby si zajistili emocionální bezpečí, kterého si tak cení, mohou vsadit v životě na jednu kartu: svou profesi, manželství nebo děti. Pokud je tato investice náhle ohrožena či o ni přijdou - nezdary v práci, rozvod či odchod do důchodu nebo děti vyletí z hnízda - vrátí se jim pocity smutku z dětství. A často to bývá devastující, protože mají pocit, že cokoli člověk udělá, citovému utrpení se nemůže vyhnout. Tento koncept osobnosti typu C se sice může zdát velmi zajímavý, ve skutečnosti však není vědecky podložený a dnes už byl opuštěn. Přesto jej tu uvádím, protože upozorňuje na význam jednoho faktoru, který hraje při vývoji rakoviny velmi významnou roli - jedná se o pocit bezmoci, který si od té doby získal velkou pozornost a stal se předmětem mnoha vědeckých studií.
Bez ohledu na typ osobnosti jsou určité životní zkoušky vnímány jako "sekundární trauma", které znovu otevírá nedokonale zhojené rány a vyvolává pocity bezmoci, zoufalství a opuštění. Dnes už víme, že tyto pocity - zvláště pocit bezmoci - mohou velmi narušit psychickou i biologickou rovnováhu.
Jeden z mých kolegů terapeutů tomu říká fenomén "zásah, potopeno" podle dětské hry "lodě". První zranění, to z dětství, je těžké, ale dá se zvládnout. Když však přijde druhý "zásah" na stejné místo, může se celá psychická, a dokonce i fyzická struktura zhroutit.
Na Emory University v Atlantě vydala laboratoř MUDr. Charlese B. Nemeroffa studii, která do tohoto vzorce "zásah, potopeno" zapadá. U deprimovaných pacientů, kteří v raném dětství zažili trauma, reagují zánětlivé faktory - ty, které přispívají k rozvoji rakoviny - zvláště silně na laboratorně navozený stres. Navíc podle výzkumu profesora Spiegela ze Stanford University ženy s rakovinou prsu, které udávaly, že se v jejich životě vyskytlo závažné trauma, vykazovaly menší odolnost vůči nemoci (po ukončení léčby se jejich rakovina vrátila dříve).
Ukázka z knihy Jak čelit rakovině (Portál 2010)

Zdroj: doktorka.cz

A zas Love Me Do :D

4. ledna 2011 v 14:58 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
Tak na tu písničku celej den myslím :D A jdu koupit odpoledne pastu do drogerky a co neslyším :D

Loooove, love me do :D
You knoooow I love you :D