Červen 2014

úryvek ze Stopařova průvodce po galaxii

29. června 2014 v 14:23 | Magorovo Wuhu |  Užitečné věci
"Hovoří k vám Prostenik Vogon Jelc z Galaktického úřadu pro plánování hyperprostorové dopravy," pokračoval hlas. "Jak nepochybně víte, plány pro rozvoj okrajových oblastí Galaxie vyžadují vybudování nové hyperprostorové expresní dálníce, která má vést vaší sluneční soustavou. Vaše planeta je bohužel jedna z těch, které jsou určeny k demolici. Celá akce bude trvat necelé dvě pozemské minuty. Děkuji vám."
Rozhlas umlkl. Děs nepochopení zachvátil přihlížející pomšťany. Hrůza se zvolna sunula shromážděnými davy, jako by to byly železné piliny na listu papíru, pod nímž se pohybuje magnet. Vtom propukla panika, zoufalá touha prchat, jenomže nebylo kam. Když to Vogoni viděli, zapnuli znovu improvizovaný rozhlas: "Nemá cenu tvářit se překvapeně. Všechny plány a příkazy k demolici jsou už padesát pozemských let vyvěšeny na vašem mísním plánovacím odboru na Alfě Centauri, takže jste měli spoustu času vznášet formální protesty. Teď už je pozdě dělat kvůli tomu rozruch."
Rozhlas opět zmlkl, jen ozvěna se nesla nad krajinou. Obrovité lodi se na nebi zvolna a bez námahy obrátily. Na spodku každé z nich se objevil otvor, čtverec černé prázdnoty. Za tu chvíli se někomu někde zřejmě podařilo zmocnit se vysílačky, zaměřit vlnovou délku a odvysílat vogonským lodím zprávu, orodující za planetu. Nikdo neví, co se v ní říkalo, zato všichni slyšeli odpověď. Rozhlas znovu zlobně naskočil. Hlas zněl tentokrát hodně otráveně. "Co tím chcete říct, že jste nikdy nebyli na Alfě Centauri? Proboha, lidstvo, vždyť je to přece jen čtyři světelné roky! Je mi líto, ale když se neobtěžujete zajímat ani o místní záležitosti, je to vaše chyba. Energetizujte demoliční paprsky!"
Z černých otvorů vytrysklo světlo. "Taková pitomá apatická planeta," dodal hlas na stejné vlnové délce, "s tou se přece nebudu párat!"

Pokud vás úryvek zaujal, pujčte si v nebližší knihovně Stopařova průvodce po galaxii od Douglase Adamse! :) Věřím, že stejně jako já nebudete litovat :)

Active day!! :)

28. června 2014 v 11:47 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
3060.jpg (300×300)

Napřed jsem si myslela, že si budu válet šunky, že si odpočinu po té dlouhé túře (viz předchozí článek). Ale v jedenáct jsem se rozhodla, že už je třeba na ostravkou univerzitu konečně prdnout to maturitní vízo... a půjčit si knížky od Douglase Adamse (Stopařův průvodce po galaxii - doporučuju! :D )... A tak jsem jela na kole. :D V jedenáct jsem vyjela a ve dvě jsem byla zpátky doma. Pak jsme s rodinou jeli hned na pohár do hospody.. Mno jediné, co se poháru blížilo, byly horké maliny se zmrzlinou a ledová káva se zmrzlinou. Tak jsem si dala tohle. A potom ještě grilovanej hermelín. :)
Mno a večer jsem si vyrazila s holkama na diskotéku :D Do takového nedalekého klubu hned tady za rohem. :) Domů jsem se vrátila ve dvě ráno :D Ještě u mě spala Kačka, tu jsem naskládala na gauč :D No a spaly jsme skoro až do jedenácti. Toš fajne :D

Větrnej mlejne, už jdu!! :D

27. června 2014 v 6:45 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
TOM1910ca_Jindrichovice_cejka_2006.jpg (630×358)

Hodně dlouho jsem vyhlížela z okna jedinou větrnou elektrárnu v okolí. Včera jsem se konečně rozhodla, že se za ní půjdu podívat. Máma mě odrazovala, že tam nemůžu v životě dojít, ale já ji viděla z okna, skoro celou a navíc jsem byla ochotná jít za ní čtyři hodiny. Tak proč bych tam nemohla dojít?
Nejprve jsem si myslela, že bude asi jen trošku dál než vodojem. Když jsem došla na okraj Bohumína, myslela jsem zase, že je tedy v Bohumíně. Až když jsem došla do Polska, jsem si uvědomila, že je něco blbě :D Jakoby se mi ta elektrárna vzdalovala. Furt se mi zdálo, že je blízko, že tam už přece musím dojít, jenže jsem furt klopýtala dál a nic. Došla jsem do Hatě, víceméně vzdušnou čarou, jak to jen okolnosti dovolovaly... A bylo osm večer a pořád nic. Vyšla jsem z domu ve čtyři. Nohy bolely jak čert a mě až tehdy začínalo docházet, že tam fakt nemám šanci dojít. Máma mi v sedm volala, že mě přijede zachránit, ale to jsem byla ještě v zápalu boje a nechtěla jsem se vzdát :D Říkala jsem jí, že ještě hodinu a už tam urrrčitě budu. Říkala, že v osm na mě už kašle a ať tedy dojdu zpátky pěšo, no. :D To bych byla doma v jednu ráno :D No, jak jsem už řekla, bylo osm a furt nic. Tak jsem jí zavolala a poprosila o záchranu. Máma chudák chvilku bloudila než mě našla :D Bože, já jsem pako :D Příště vyjdu dřív a beru kolo!! :D
Sakra... To už jsem tam mohla dojít.. Google píše, že ta elektrárna je v té Hati.. Eště chvilku a byla bych tam! :D :D :D
Fail jak cyp.

Muhaha!! Budu VIP! :D

26. června 2014 v 14:11 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
DSC_08942.JPG (600×363)

ááá! :D a jsem zase bez peněz :D Nebo budu, ještě mám čas se rozhodnout. Objednala jsem si na dobírku lístek na koncert kapely EPICA, který bude 20. ledna v Praze :DDD Je to úterý :D Tak snad to vyjde. A není to jen tak ledajakej lístek, prosím to je VIP lístek s přednostním vstupem, setkáním s kapelou a podepsaným plakátem :D Taky je trošku drahej, ale šák co :D Za Tokio Hotel jsem zaplatila podobnou částku :D 1100 :D Omg :D Hele ale když mám, tak jdu, ne? :D Co dělat s prachama, když už je člověk má? :D Na co asi tak jsou? :D
Bože můůůůj jááá se taaaak těěěěšíííím :D :D :D :D Mrtě mrtě mrtě!

Moje druhé já

20. června 2014 v 9:43 | Magorovo Wuhu |  Kresby
Stalo se to mně, nakreslila jsem tam jeho. Proč? Asi proto, že jeho umím nakreslit líp a tak to i líp vypadá :) A protože ho strašně miluju a podvědomně ho řadím k andelíčkům, stejně jako babiččiny kočky a vůbec všechny úžasné bytosti :)
Bože mně hrabě xD :D


Překopávka muziky v mobilu #1

18. června 2014 v 6:20 | Magorovo Wuhu |  Hudba
V mobilu mám teď následující alba:

1) Faun - Eden


2) Epica - The Divine Conspiracy (na youtube není celé album)


3) Therion - Sirius B


4) Eluveitie - Spirit


5) Therion - Theli


6) Nightwish - Once


7) Nightwish - Oceanborn


8) Lordi - The Arockalypse


Animátorkou v Egyptě? Už nikdy!

16. června 2014 v 8:28 | Magorovo Wuhu |  O událostech, celebritách

Pokud si nedáte pozor na podvodné agentury, i když se od nich dozvíte třeba i od svých známých, můžete zažít spoustu problémů. Tereza jela do Egypta pracovat přes léto jako animátorka. Bohužel ale věci nevyšly tak, jak měly a musela spolu se svou kamarádkou doslova uprchnout před terorem a nelidským zacházením. Co přesně se stalo a proč musely holky utéct, to se dočtete tady:




Random zajímavé fotky

14. června 2014 v 20:36 | Magorovo Wuhu |  Pictures
Výhled z vysílače na Pradědu:

Výlet v Jeseníkách se školou - sranda na pokoji

Projížďka na lanovce v Litomyšli:


S Kubou v Bohumíně na oslavě narozenin:


Hodně stará fotka! :D



Zvláštní fotka ze hřbitova v noci (neupravováno):


Dnešní duha nad Orlovou:


Zmatené orlovské přechody:


Jarní sakura:


Náš zrzavej kocour, nejmazlivější na světě :)



Strašně stará fotka, jak jsme fotili s Angelikou:


Valentýnské focení:


A takhle teď vypadám: :)

Angličtina - Education in Britain

14. června 2014 v 8:17 | Magorovo Wuhu |  Materiály do školy











Klikněte na obrázek pro zvětšení :)

Magie a věda v Bradavicích - 1. kapitola

12. června 2014 v 10:07 | Magorovo Wuhu |  Povídky
screenshot2007062420084lz.jpg (467×350)

"Asi budu zvracet.. Se mnou to tak trhlo!" vymáčkla jsem ze sebe a sedla si na podlahu, snad abych zabránila nejhoršímu. Ale jeho modré oči jen pobaveně zajiskřily, když mě při mém počínání pozoroval skrz své půlměsícové brýle.
"Poprvé je to vždycky nejhorší," prohlásil povzbudivě, mezitímco trpělivě čekal, až konečně vstanu a rozhlédnu se kolem sebe. A když jsem toto konečně udělala, pomyslela jsem si, proč jsem se k tomu neodhodlala už dřív.
Nacházeli jsme se kdesi na věži či rozhledně. Byl tam nádherný výhled na okolní kopce a jezero, až se tajil dech. Kdesi nedaleko jsem zahlédla malé domky v jakési vesničce. Bylo to úchvatné.
"Vítej v Bradavicích."
Vyvalila jsem oči: "To už jsme v té škole čar a kouzel, co v ní mám učit?"
"Ano," přikývl.
"Vypadá to tu.. Asi budeme ve Skotsku nebo někde poblíž, ne? Soudím to podle té extrémně zelené trávy, nízkých, holých kopců a těch domů támhle."
"Ano, skutečně jsme ve Skotsku. Ale kde přesně, to ti nemohu prozradit. Přesná poloha Bradavic je tajná," usmál se. Poté pokynul, ať ho následuji.

---

"Pane bože, TY OBRAZY SE HÝBOU!" vykřikla jsem a ukázala prstem na jednoho rytíře z olejomalby, hned poté, co na mě kývl na pozdrav.
"To jsou způsoby.. Dobrý den by stačilo," ušklíbl se na mě a poté se rozesmál. Na nic jsem nečekala a přiskočila k obrazu blíže, snad abych něco našla... Tlačítka například. Nebo pixely.
"U nás se obraz také může hýbat," zamumlala jsem "pokud je na obrazovce nebo něčem podobném.."
"Takových obrazů jsou tu plné schody. Ty si myslíš, že tu máme tolik obrazovek? Pochybuji, že by nám to bylo k užitku. A navíc by to bylo silně neekonomické," smál se Albus a já musela souhlasně přikývnout. Omluvně jsem pokrčila rameny a pak pokračovala v cestě.

---

Co nevidět jsme vešli do velkého sálu se čtyřmi extrémně dlouhými stoly a jedním na ně kolmým na samém konci. Tam jsme si s Albusem sedli. Během deseti minut se sál naplnil hlasy stovek lidí, studentů i učitelů. Před učitelský stůl, na stoličku, položili nějaký starý čarodějnický klobouk. Široce jsem se usmála, vzpomněla jsem si totiž na Mildred z toho seriálu o čarodějnické škole. Potom jedna starší, přísně vypadající dáma přivedla řadu malých studentů, nejspíš bažantíků.
Když si první z nich nasazoval klobouk na hlavu, očekávala jsem nějaké vtipné vystoupení nebo přísahu, prostě bažantovku. Místo toho se ale klobouk vzepjal a vykřikl: "MRZIMOR!"
To slovo jsem neznala. Napadla mě jediná myšlenka - jaká věc bude mluvit příště? S obavami jsem otočila hlavu k opěradlu židle, zůstalo však bez pohnutí, což bylo dobře. Během této "bažantovky" jsem si všimla, že klobouk vykřikuje stále ta samá čtyři slova. Napsala jsem si je na stůl do bloku, nejspíš ale ne úplně správně. Tak se, prosím, nesmějte.

MRZIMOR
NEVELVÍR
ZMIOZEL
HAVRASPÁR

Student se poté, při velkém potlesku, odebral k jednomu ze stolů. Už jsem začínala chápat - prvňáci šli do tříd, něco jako 1.A, 1.B, 1.C a 1.D. Mé poznámky poté vypadaly takto:

MRZIMOR - A - ŽLUTÝ STŮL
NEVELVÍR - B - ČERVENÝ STŮL
ZMIOZEL - C - ZELENÝ STŮL
HAVRASPÁR - D - MODRÝ STŮL

"V životě jsem neviděl takovou drzost, aby se učitel nepřevlékl na zahajovací hostinu," uslyšela jsem napravo od sebe tichý, kousavý hlas. Ohlédla jsem se. Seděl tam nezdravě bledý muž s dlouhými mastnými černými vlasy, žlutými zuby, velkým, hákovitým nosem a černýma očima, studenýma jako sama smrt. Cítila jsem, jak mi na rukou naběhla husí kůže.
"Víte, já - "
"Vy jste tu nová, viďte?" přerušil mě a přimhouřil víčka.
"A-ano! Víte, já - "
Než jsem to stačila doříct, vzal si moje poznámky do ruky a přečetl si je. Pak je položil zpět a posměšně se ušklíbl.
"Co je na tom, že si píšu poznámky? Ještě to tu neznám," pokrčila jsem rameny s mírným úsměvem, trochu křečovitějším, což bylo způsobeno tím, jak zle a nebezpečně ten muž vypadal. Než ale stačil odpovědět, rozhostilo se náhlé ticho.
Albus stál s milým úsměvem a rozpřáhnutýma rukama, jakoby to tu chtěl celé obejmout, přičemž jeho zčernalá ruka byla najednou jasně vidět. (No jasně, ještě pořád mi neodpověděl.)
"Přeji vám všem ten úplně nejlepší večer! (Skvělý je dost, to jo) A nyní.. Vítám u nás všechny nové studenty a všechny staré znovu rád vidím! Je před vámi další rok plný výuky čar a kouzel (už se těším) a náš škoník, pan Filch, mě požádal, abych vám sdělil, že platí všeobecný zákaz žertovných předmětů pocházejících z obchodu Kratochvilné kouzelnické kejkle. (To zní dobře, tam chci!) Studenti, kteří chtějí za své kolejní týmy hrát famfrpál (Co je to?), nechť jako obvykle nahlásí své jména ředitelům přislušných kolejí. Pro famfrpál hledáme rovněž nové komentátory (asi sport) a zájemci nechť se přihlásí stejným způsobem."
Hm.. Že bych byla komentátor?
"S potěšením, " pokračoval Albus "v tomto školním roce vítáme nového člena profesorského sboru. (Mě?) Profesor Křiklan je můj bývalý kolega a uvolil se znovu nastoupit na své staré místo učitele lektvarů. (Vypadá mile.)"
Proč jsou všichni tak zaražení? Například mě už asi nepřekvapí vůbec nic, po tom mluvícím obraze a klobouku.
"Profesor Snape se zatím ujme funkce učitele obrany proti černé magii."
Takže Snape, tak se jmenuje.
"Bravo, to zní docela zajímavě," prohodila jsem směrem k němu. V obličeji se mu zaleskl triumf a jakoby nenuceně pozvedl ruku na znamení, že slyší potlesk od zeleného stolu.

ZMIOZEL - C - ZELENÝ STŮL

Jasně, takže od Zmiozelu.
"Ne!" ozval se zároveň někdo z nevelvírského stolu. I spousta dalších lidí se tvářila nesouhlasně a vyděšeně.
"Co je jim? Snad vám nezávidí?" uchechtla jsem se.
"No, řekněme, že vědí, že to se mnou nebudou mít tak lehké, jako s těmi tupci, co je učili přede mnou," ušklíbl se.
"Tupci?"
"Tupci."

"A rovněž zde vítám naši novou učitelku Nauky o mudlech, profesorku Závědovskou."
Ozval se váhavý potlesk. Vstala jsem, usmála se na všechny okolo a maličko jim zamávala. Zřejmě to studenty povzbudilo, někteří se dokonce usmáli v odpověď.
"Sama Daniela Závědovská je mudlovkou. Proto jí prosím odpusťte, že na sobě nemá hábit jako kouzelníci."
Čekala jsem tuto reakci. Albus mě na ni upozorňoval. Halou se rozlil šum, místy i sykot, Snape po mně střelil pohledem, i ostatní profesoři vypadali zaskočeně. Cítila jsem, jak mi zčervenaly tváře. Připadala jsem si trapně a dostala touhu svůj původ nějak ospravedlnit. Než jsem si uvědomila, co vlastně dělám, vstala jsem znovu a došla až k Albusovi, abych také něco řekla.

"Bradavice jsou úchvatné," zvolala jsem. "a myslím, že mám stejnou radost z toho, že tady mohu učit, jako vy z toho, že zde máte možnost studovat. Sama existence Bradavic je dostatečným důvodem k tomu, aby tu člověk chtěl zavítat. Ale ještě jsem, a to ani Albusovi, neuvedla ten hlavní důvod, proč tu jsem. Vystudovala jsem fyziku a biologii, kde se s magií příliš nepočítá. Ale magie ovlivňuje jak fyzikální pochody, tak i ty biologické. Mudlovské vědy, ať už tyto dvě, jiné přírodní vědy nebo třeba filozofie, dostávají pěkně zabrat při střetu s magií. V souvislosti s tím vyvstává spousta otázek, například z genetiky, a já mám velkou touhu z nich alespoň část umět zodpovědět. V mých hodinách zjistíte, že mudlové nejsou jen nudné stádo. Mudlové jsou chytří jako vy, a tak, jak váš život obohacuje magie, náš život obohacují vědy. A já věřím, že pomocí magie se dá vysvětlit věda a pomocí vědy zase magie."
A nejspíš od tohoto bodu mě přepadlo chorobné nadšení a já zapáleně povídala. Lidé mi přestávali rozumět a jen se zájmem sledovali, jak jsem k nezastavení.
"Jako člověk a počítač!! Už jste si někdy kladli otázku, jaký typ genu zodpovídá za kouzelnické schopnosti nebo jak rychle letí vaše kouzla? Jen doufám, že to není rychlost větší než c, to by měla Einsteinova teorie relativity celkem problém, haha! Ach, ano, počítač - všechno vám bude k dispozici - mobily, počítače, tablety. Získáte přístup na internet, studnu všech informací na světě, a e-mail, to je rychlejší než soví pošta! Za dvě minuty dorazí na druhý konec světa, ode dneška můžete mít kamarády třeba i na Havaji nebo v Pandžábu! Kdekoliv! Uvědomte si i to, že mudlové dokážou být nebezpečnější než ten váš Voldemort! (Několik lidí polekaně vyjeklo, Snape na mě zlostně zíral) Taková vodíková bomba, to je celkem pohroma! Řekneme si! A mě by zase zajímalo, jestli věříte v Boha, jestli víte, čemu se rovná číslo i... No jo! Třeba víte, jak vypadá Bůh, dokážete počítat ve více rozměrech.. Už jste byli na Marsu? Protože NASA se tam už chystá! Wow, tolik věcí! Nemůžu uvěřit, že je nauka o mudlech nejméně navštěvovaný předmět! Ukážu vám, jak zajímavý dokáže být! Wuhuu! Navštívíme.. Cokoliv..! Já.. Ehm.. Děkuji za pozornost!"

Další váhavý potlesk, ještě váhavější, než předtím.
"A mě zajímá," zavrčel Snape, když jsem si sedla zase zpátky, a měl šílenou nenávist v očích "jak jste se tu dostala!"
"Pomocí Albuse, propašoval mě tu nějakým přenašecím kouzlem nebo něčím podobným," odpověděla jsem s úsměvem, tentokrát jsem byla klidná. Proti mému nadšení z nadcházejícího školního roku neměl Snapeův vztek nejmenší šanci!

Krásný večer v okruhu přátel

12. června 2014 v 9:02 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
Narozeniny jsem měla sice už 4. května, ale neodradilo mě to od úmyslu po měsíci uspořádat oslavu. Pozvala jsem tam ty nejlepší spolužáky a samozřejmě Kubu (můj přítel).
Nakoupila jsem jídlo snad za pět stovek - tyčinky, vodku, pizzu, bonbony, zmrzlinu, čokoládu, colu, džus... Musím říct, že se téměř všecko snědlo, což je úspěch. :)
Lidí přišlo pět a pak ještě šestá :)
Jo a hádejte co jsem dostala k narozeninám - Bang!! :D :D Já se tak mááám! :D Tím si celkem pojistili, že se ještě uvidíme, protože to zatím nemám, s kým jiným hrát než s nima :D
No a tak jsme to zahráli, že jo, a pak ještě Trans Europa, kterou přinesl Kuba :) Poseděli jsme až do desáté (i když ne všichni) a pak jsme se rozutekli domů :)

Jdu pěšo! Jdu boso! Miluju bláto! Nenávidím auta!

8. června 2014 v 19:29 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
Tak jsem zrovna absolvovala svůj tulácký pěší vejlet číslo čtyři. Ehm - takže - nic mě nebolí, až na kyčle a chodidla - mám na nich puchýře, protože jsem místo botasek chodila jenom v crocsách :D Cesta trvala čtyři a půl hodiny a byla po cyklostezkách v okolí Orlové, Rychvaldu, Petřvaldu a Bohumína.

Stunning Nature 2.png (100×100)Občas chodívám i pěšo do Ostravy, je to asi 25 kilometrů. Když spěchám, jsem tam za tři hodiny. Když se loudám, jsem tam za pět hodin.
Občas chodívám po okolí naboso. Ne že by to občas nebolelo, na těch kamenech, ale jít po vyhřátém asfaltu nebo čerstvě posekané trávě.. Kdo tohle nezažil, o hodně přišel.
Jednou jsem šla zase boso a když jsem procházela kolem vypuštěného rybníku, řekla jsem si, že to střihnu přes něj. No, bláto jsem měla málem až po kolena, vypadala jsem, jako bych měla holínky :D Tak jsem přišla potají k babičce na barák, a tak, aby mě nikdo neviděl, jsem si ty nohy myla v takovém nepoužívaném bazénku :D Jenže nebýt spatřena u babičky na zahradě - to dost dobře nejde. Našel mě děda a málem si zablokoval páteř, jak nade mnou kroutil hlavou :D

Panebože, já jsem takovej blázen! :D
Někdy to střihnu přes hory a na víc dnů. Ale to si pište že v pořádných botách! :D

Přijatá na UP! :D

4. června 2014 v 19:09 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle

Eeeeej! :D Tak si mě proklepli skrz naskrz a nakonec jsem přijatá!! Johoooo!!! Pro informaci:

Fakulta: filozofická
Obor: dvojobor anglická a německá filologie (jazykověda - tzn. morfologie, syntaxe, fonetika apod)
studium: bakalářské (3 roky), prezenční (to klasické)
perspektiva: překládání, učitelství, zkrátka všecko, v čem jsou jazyky (vyberu si v magisterském)

Přijímačky:
byly 17. května, všechny v jeden den.
Dělala jsem 2 písemné testy (obecné studijní předpoklady a test z angličtiny) a jednu ústní zkoušku (němčina).
Angličtina: obtížnost jako FCE, možná někde trošku těžší
Němčina: Smilovali se nade mnou, protože viděli, že mám zájem
OSP (tedy správně SPF): těžké, ale mnohem jednodušší než brněnské TSP, takže nevěšte hlavu! :)

Hodnocení: 82% z anglického testu. 78% z předpokladů a 90% z ústní zkoušky (se smilovali, no :D). Dohromady mi vypočítali 171 bodů z 200. Jsem navržena k přijetí, což prakticky znamená přijata, jak píšou.


Ehm... EEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEJJJJJ!!! :D :D :D

Nejlepší dny spějí ke konci pomalu ale jistě :)

1. června 2014 v 10:42 | Magorovo Wuhu |  Když je mi skvěle
A je to. Je neděle a to znamená, že babička a děda se vracejí z Prahy. Dny, kdy jsme s Kubou, mámou a dalšími hlídali jejich dům, jsou pryč :) Ale byly to super dny - ležela jsem s kočkama, šla jsem se psem na procházku, na ohni jsem opíkala chleba, vařila jsem lasagne, válela jsem se na slunku, trhala čtyřlístky... Krása :)